Sány

Obec Sány náleží mezi nejstarší osady na Poděbradsku. Nachází se v Polabské nížině 9 kilometrů východně od Poděbrad v nadmořské výšce 196 m n. m. To ji řadí k nejteplejším místům v republice s nejstabilnějším počasím.

Přestože archeologické objevy dokazují bohatý život, na dějiště historické vstupuje obec teprve ve 14. století. Kostel sv. Ondřeje s hranolovitou věží nad východním průčelím. Ve věži jsou dva velké zvony první z r. 1551, druhý z r. 1573 a později přibyl zvon třetí malý umíráček v r. 1898, ten byl během I. světové války sňat a upotřeben na válečné účely, ale v roce 1932 byl pořízen nový.

Hřbitov byl původně kolem kostela, od započetí přestavby se tam přestalo pochovávat a byl zřízen hřbitov nový za vsí. Po světové válce nepostačoval a byl roku 1922 rozšířen. V roce 2008 proběhla za pomoci evropských fondů rozsáhlá oprava hřbitova a parková úprava jeho okolí.

V sánské kronice je zapsáno, že v roce 1409 již byla ve vsi vejsadní krčma. Ve vsi stávala tvrz, odkud pocházel Jan Čapek ze Sán, hejtman husitské, později sirotčí jízdy. Slavný husitský vojevůdce, který dovedl roku 1433 „spanilou jízdou“ husitská vojska až k Baltskému moři, kde byl pasován na rytíře. Ve znaku měl půl jelena vzhůru vyskakujícího. Tento prvek byl zachován i v současném znaku obce. Zúčastnil se četných tažení a u Plzně přišel o svého velblouda, kterého si dali plzeňští do znaku. V bitvě u Lipan roku 1434 se prosekal se svou jízdou ze ztracené bitvy. Později v letech 1442-1452 sloužil v Polsku proti křižákům.

Rybník Blato, který se rozkládal severovýchodně od Poděbrad a byl jedním z největších rybníků v Čechách, neměl říčního přítoku. Proto kolem r. 1450 Jiří z Kunštátu nechal postavit náhon, kterým odváděl vodu z Cidliny u Baderských stavidel nad Sány přes tři mlýny na poděbradské rybníky. Dnes se nazývá „Sánská struha“.

Roku 1475 byl založen čtvrt míle dlouhý nový náhon „Bačovský“. Ten odváděl vodu z Cidliny pod stavem Baderským a ústil v rybníce Bačovském.

V roce 1638 zakoupili občané chalupu č.p. 4 a zřídili v ní školu. V roce 1810 postavili školu novou čp. 58, ale v roce 1899 již nepostačovala a tak byla postavena nová krásná školní budova. Budova nesla nápis „Bohu, vlasti a mládeži !“ Bohužel v roce 1981 byla škola zrušena. Dnes je v budově prodejna potravin, kadeřnictví a stacionář pro seniory.

Rolnicko-čtenářská besídka byla v Sánech založena v roce 1888, tím se šířila vzdělanost do vsi. Roku 1897 založilo 14 vkladatelů Kampeličku, v r. 1889 bylo založeno Vodní družstvo (meliorace).

Rolnické družstvo bylo založeno v roce 1900 a postavena sušárna na zpracování čekanky, v r. 1903 byla sušárna rozšířena na 14 pecí a postavena družstevní pekárna, dále byl postaven „Riegrův shromažďovací dům“. V roce 1906 vzniklo Hospodářské strojní družstvo (členové si půjčovali hospodářské stroje). V roce 1906 družstvo postavilo rozvodnou síť a vlastní elektrárnu, ta byla v provozu až do roku 1912, kdy byla obec připojena na elektrárnu v Kolíně.

V roce 1908 byl postaven mlýn na obilí, ten pracoval nejen pro družstvo, ale i pro široké okolí. Roku 1925 byly zřízeny parní a vanové lázně pro členy i zaměstnance družstva. Na hospodaření družstva se jezdily dívat exkurse z domova i z ciziny. V roce 1952 bylo družstvo zrušeno (znárodněno) a časem zchátralo.

V obci Sány je obecní úřad s matrikou pro okolní obce, pošta, mateřská škola, fotbalové hřiště s dětským hřištěm a hřištěm na tenis a nohejbal, hasičská zbrojnice, budova myslivny sloužící k pořádání svateb a různých oslav, dvě hospody - uprostřed obce „U Bohunků“ a na hřišti „Vlachovka, dva obchody potravin a smíšeného zboží. Zastupitelé během roku pořádají mnoho kulturních akcí pro obyvatele.

V obci mají své firmy rada podnikatelé: zedníci, tesaři, pokrývači, truhláři, automechanici, lakýrníci, dílna krejčovská, na chladící zařízení atd. Občané aktivně pracují v několika spolcích: dobrovolní hasiči, TJ Sány (fotbal) a rybáři.

V blízkosti obce je nájezd na dálnici D11, čímž se zrychlila silniční doprava do Prahy i do Hradce Králové (cca 40 km). V dojezdu 10 min. automobilem se nachází města Kolín a Poděbrady a firma TPCA.

Zastávka ČD Sány je u obce Opolánky (při stavbě trati v r. 1870 si sánští zastávku zaplatili), vlaky jezdí směr na Hradec Králové a na Velký Osek. Z obce je  autobusové spojení do Kolína, Velkého Oseka, Libice n.C., Poděbrad, Nymburka, do Žehuně i do Městce Králové.

Po levém břehu Cidliny je zeleně značená pěší turistická stezka. Od rozcestníku pod Sány je do Libice ke Slavníkovskému hradišti 6,5 km a k Žehuňskému rybníku 4 km. Břehy řeky jsou osázené různými dřevinami a je zde příjemná procházka i rybolov.

Na pravém břehu u mostu přes Cidlinu je Hydrometereologická stanice. Denně je na centrálu automaticky hlášen stav vody a případně vyhlašovány stupně povodňové aktivity.

V návaznosti na vytvoření cyklotrasy č. 4199/b vedoucí z Libice nad Cidlinou přes Opolany, Sány na Dobšice a Žehuň, která byla dílem obcí svazku Cidlina, byl z iniciativy obcí Sány, Dobšice a Ovčáry pod záštitou občanského sdružení Dobšané a za spolupráce s ostatními obcemi ležícími na trase (Ovčáry, Volárna, Sány, Dobšice, Opolany, Velký Osek, Veltruby, Sendražice-Kolín, Svazek obcí Cidlina) vytvořen okruh „okolo TPCA“. Tento okruh se skládá ze tří číselně rozlišených cyklotras. Akce byla financována z příspěvků jednotlivých obcí, města Kolína, z příspěvku hejtmana Středočeského kraje P. Bendla, z příspěvku nadace „Partnerství pro Kolínsko“ poskytnutého TPCA a programu obnovy venkova Středočeského kraje. Na okruhu bylo vybudováno značení a informační tabule s lavičkami v každé z obcí.

www.obecsany.cz